JAK SE VYVÍJELO PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ U NÁS DOMA

26.6.2012 Autor: Mili  Kategorie: Ella, Montessori doma, Připravené prostředí, Připravené prostředí  40x komentováno

Slíbila jsem článek o tom, jak se postupně vyvíjelo připravené prostředí u nás doma. Jelikož se opravdu doslova vyvíjelo – neměla jsem to naplánováno, nečekala jsem, do jakého stádia se dostaneme – ani jak to bude u nás vypadat. Možná to může někomu připadat u nás už přehnané – nebudu se o tom přít. Největší „změny“ nastaly kolem druhého roku věku.

 

 

Od té doby je to již neměnné a myslím, že už více přidávat nebude třeba – ale kdo ví, s jakými potřebami ještě Ella přijde. První co jsem se snažila udělat, bylo vše maximálně bezpečné, aby se zde Ella mohla pohybovat volně. Zatarasené byly schody. A díky prostorům dostala vyčleněný jeden pokoj jako svoji hernu. Zde je vše nízké, každá věc měla své místo. Polic neměla tolik, v krabicích byla pouze vláčkodráha a lego.

 

 

Ve zbytku prostor měla pouze vyčleněnou jednu otevřenou skříňku v kuchyni. Tam jsem pro ni připravovala první aktivity praktického života. U toho měla složené malé koberečky. Jedno z prvních věcí bylo naučit ji orientovat se v prostoru a uklízet věci na správné místo. Také pracovat s prvními aktivitami praktického života. A vyzkoušela jsem ji pouze nalepit postup děje v koupelně.

 

 

Kolem roku a půl se již Ella orientovala v tomto velmi dobře ( včetně uklízení věcí na své místo )a začala mít velký zájem na vlastní sebeobslužnosti. Dostala vyčleněnou spodní část lednice  – máme výhodu že tam nemáme mrazák. Tam bylo vše, co bylo její – ovoce, jogurty atd. Přestavěla jsem kuchyň a dolů dala vše, co k tomu potřebovala. Sklenice, talíře a příbory. Vyrobila jsem jí první prostírání, aby věděla kam, co patří a mohla si prostřít sama.

 

 

Po „učení“ vracení věcí na místo mne překvapilo, jak velmi rychle si na toto zvykla. Orientace v prostoru ji k tomu dopomohla – a třeba ne, to už nezjistím. Každopádně stačilo ji pár dní aby toto zvládla sama ( o tom jak jsem ji to ukazovala někdy jindy ).  V této době jsem kartičky ještě nepoužívala – jelikož vše ( sklenice, talířky atd. ) byly v jedné skříňce.

 

 

Díky tomu dostala i svůj úklidový vozík. Bylo pro ni složité utírat stoleček a neměla všechny aktivity ještě tak dobře natrénované. Vozík byl pro její věk ( a stále je ) naprosto úžasné řešení. Prostě s ním dojede ke stolečku, ten si utře, případně vše zamete a odveze zpět. Nepřidělává si tak další starosti – jako třeba vylitá voda, nebo kapání ze špatně vymáchané houby – ( a nebo co s hadrem, když jsem utřela vodu a než dojdu ke dřezu mi kape všude kolem ).

 

 

Jenže pak přišlo období, chci být u všeho, chci vše dělat. Velkým lákadlem byla myčka. Nejdříve mi věci pouze podávala – a já je dávala na místo. To ji ovšem nevydrželo dlouho – rozhodla se, že to zvládne sama. A tady nastala první situace, kdy jsem přistoupila na kartičky. Tím, že většina nádobí byla ze skříňky pryč, Ella ukládala nádobí stylem – talířek – šoupnu někam do poličky. Sklenička – dám ji vedle. Talíř – vedle, tam kde je místo. Zcela logicky a přiměřeně věku skládala vše prostě tam, kam ji napadlo a kde se to vešlo. Přirozeně ji to štvalo, jelikož neměla za chvíli místo. Navíc to bylo nepraktické i pro mne – musela bych to přeskládat a to by její nadšení také asi demotivovalo.

 

 

Proto jsem jí vyrobila první kartičky, kam co uložit. Velmi ji to usnadnilo práci a dokázala ji tak dokončit bez mého zásahu a učila se třídit – ušetřila si navíc zbytečné rozčarování. Pro dítě kolem dvou let věku jsem lepší variantu nenašla – nebo ne takovou, kde by nebyla odkázaná na mou osobu.

 

 

A vzhledem k tomu že se to ujalo, využila jsem je i později. A to v případě nakupování. Většina z nás se asi shodne, že hodinový nákup s batoletem v košíku může být náročný. Tak jsem vyzkoušela variantu, která se ujala. Udělala jsem jí nákupní kartičky. Toho, co kupujeme běžně. Ella seděla v košíku a hledala příslušný druh zboží. To ji bavilo – ovšem ne takovou dobu jakou bych očekávala – chtěla totiž nakupovat sama. To jsem jí umožnila a od dvou let jezdila se svým košíkem a nakupovala dle nákupních kartiček svůj nákup.

 

 

Jenže doma při uklízení nákupu nastal stejný problém. Máme špajz se šuplíky, takže pořád otvírala a hledala, nebo to dávala prostě libovolně, kam ji napadlo. Takže jsem jí vytvořila kartičky i zde. Tudíž dokázala bez mé pomoci svůj nákup i uklidit. Prostě se to jevilo jako dobré a potřebné. Využila jsem to i později, kdy začala sama sumírovat nákup co je a není potřeba. Vzala si nákupní kartičky a hledala, zda to máme, nebo ne. A třídila na hromádky koupit – nekoupit. Vlastně se díky tomu naučila sestavit si sama nákup. A já mohla vypsat ten zbytek.

 

 

Dnes se nám hodí ještě k další činnosti – Ellinčině velké vášni – vlastní vaření. Má vyrobenou kuchařku a suroviny si díky tomu najde sama. Vše toto vedlo k její samostatnosti – aby nebyla závislá na mé osobě.

 

 

Proto jsem stejně označila i oblečení. Má ho v dosahu – obléká se dle svého uvážení ( jen kontroluji, aby byla oblečena dle teploty ). A když začala mít touhu žehlit a oblečení uklidit – připravila jsem tabuli s návodem skládání, natrénovala to s ní a Ella si může tyto věci dělat sama.

 

 

Z toho pak stejně vyplynuly situace, jako je ovládání pračky. Ze stejného důvodu zde má prostě manuál na třídění prádla, co zapnout a jaký prášek přidat.

 

 

A dalším bodem bylo ovládání vody. Věřím, že to přijde někomu zbytečné – a dítě se to jednou naučí – jde o to jednou. Ella měla volný přístup k vodě od dvou let – takže pro můj klid a bezpečí mi to přišlo vhodnější. Vzhledem k tomu, že si v té době po sobě už uklízela stoleček atd. přístup k vodě byl pro ni logickým krokem.

 

 

To poslední co vypíši, bylo třídění odpadu. Dnes třídí mnoho lidí a Ellinku přirozeně zajímalo, co tam dáváme a proč. Nejdříve jsem si „hrály“ a třídily na tabuli. Tu má u třídících boxů dodnes jako nápomocnou. Boxy jsem označila stejnými lepítky jako najdete na třídících kontejnerech.  Víc „pomůcek a kartiček“ nemáme :-D Dnes už by pravděpodobně nebyly ( krom spíže ), potřeba. Nechávám je tam stále kvůli jazyku.

 

 

Věřím tomu, že by to zvládla asi určitě jednou sama – ale já využila situace a hlavně období, kdy chtěla toto dělat sama ze své vůle – a hledala řešení. Nečekala jsem na čas, který je vhodný dle určitých „tabulek“ – řídila jsem se senzitivními fázemi Elly. A chtěla jsem jí to naučit hned správně a bez mé asistence ( která ji mimo jiné dost štvala a štve dodnes ;-) ).

 

Znovu zdůrazňuji, že vše s ohledem na její bezpečnost – nerada bych se dostala do diskuze co třeba nože. Ty jsem zezačátku nejdříve z myčky vyndala – až pak mohla Ella udělat myčku sama. Jde o to, že některé věci mne nemusí napadnout zmínit při psaní článku.

 

Ella se díky tomuto zapojovala s radostí a věci měla ulehčené. Nemusela se ptát, zda to dává na správné místo, nebylo potřeba mé asistence a kontroly. Snažila jsem se jí to ulehčit tak, abych nevytvářela mezičlánky – které by se časem přeučovala.

 

Možná to vypadá až moc „připraveně“ a zbytečně. Neříkám, že je potřeba si takto uzpůsobit domácnost – mně se to osvědčilo. Každý máme ale jiné požadavky, možnosti, prostory. Je zcela na Vás, zda vám přijde něco z toho praktické či nikoliv.

 

Přeji krásné dny a samostatné děti ;-)

 

Mili

40 příspěvků k JAK SE VYVÍJELO PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ U NÁS DOMA

  1. Lenka dne 26.6.2012 v čase 10.51

    je to kompletne vyborne, hlavne jak to funguje!! akorat to chce usporadanou maminku, ja jsem znacne chaoticka a tohle vsechno je dost vyzva, abych se i ja sama naucila dat vecem pevne misto. asi by mi ty pomohly i karticky :) ) no a znova se primlouvam za vetsi obrazky, treba ta pracka by mne zajimala, jake obrazky tam mate, a bohuzel ty blechy nejdou rozlustit :( no a baterie mame pakove, ale tak to by se snad dalo taky nejak vyspekulovat. velmi inspirativni clanek, diky za kazdy dalsi!!!

    • Mili dne 26.6.2012 v čase 10.59

      Lenko, děkuji. Ale vy máte určitě jiný systém praní ;-) Má to rozdělené na třídění barevné – tmavé. Přikládá si prádlo k obrázku a dle toho to třídí na hromádky. Přípravky tam jsou pro to, že pro tmavé používáme tekutý – ale vy třeba používáte jiný. A pak je tam vyfocené na kterou značku otočit knoflík, aby prala správný program. Hodí se i našemu tatínkovi ;-) Fotky ještě promyslím, zda dávat ve větším rozlišení, moc díky za připomínku. Jinak v kuchyni máme taky „pákovku“, udělala jsem jí obrázek, že studená je nahoře. Pravdou je, že pro mne je to jednodušší, jelikož já jsem povahou systematik. Takže pro mne je to přirozené a dělám to automaticky tak sama. Myslím, že něco v nás nemá smysl moc předělávat – ale určitě si jde zvyknout. Mili

      • Alca dne 26.6.2012 v čase 12.12

        Mili,
        díky za krásný a velmi inspirativní článek. U nás obrázky nefrčí, protože mě to nenapadlo. Holky se věci naučily díky opakování a slovnímu doprovodu. Na svůj věk byly vždycky hodně samostatné. Ale je pravdou, že jsem asi příliš opatrná na to nechat je některé věci v útlém věku dělat. Do dneška mám problém u sedmileté dcery, aby používala ostrý nůž. Důvodem je vážné zranění oka syna mé kamarádky, který si očičko poranil asi ve třech letech.
        Nejmladší dcera je ve vleku starších sestřiček, učí se věci okoukáváním a hlavně se do všeho sama vrhá, ale obrázky by určitě byly super. Jak psala maminka přede mnou, je to výzva a určitě to ulehčí práci. Tak se zamyslím, a nějaké si vyrobíme a uplatníme. Je to určitě milá forma, jak zapojit dítko a naučit ho samostatnosti (a člověk si nemusí třepit tolik pusu :-) )
        Díky za krásný článek a fotky! Alča

        • Mili dne 26.6.2012 v čase 12.24

          Alčo, určitě se to děti naučí, o tom naprosto nepochybuji. Hodně jsem si tím v určitém věku ulehčila i já – ne, že ne. ;-) To, kde máme kdo míru „opatrnosti“ je prostě uvnitř nás – a těžko se to bude měnit. Myslím, že to ani moc nejde, jelikož by to dítě mohlo vycítit naši nejistotu a hodně by jsme to komentovaly a hlídaly je. Každý máme prostě svou míru a je to tak dobře ( co se bezpečnosti týče ). Mně je občas vytýkán pravý opak – že dcera smí třeba uvařit večeři, používat kávovar a podobně. Chápu to, může to vypadat zase nezodpovědně z mé strany. Mladší jsou v tomto tak trošku ve výhodě – učí se rychleji – díky starším. Toto sleduji i ve školce – Montessori má smíšené – a přijde mi to super. A zase – „třepení“ pusy ( krásný výraz, ještě jsem ho neslyšela ) má určitě možná více výhod než kartičky. ;-) Slovní zásoba je super. Krásný den. Mili P.S. Registrace je snad v poště – měla by být funkční. Pravděpodobně to bylo způsobeno diakritikou – problém se řeší. Díky.

  2. Perfektni!! dne 26.6.2012 v čase 13.41

    Mili, mate to paradne udelane, vyhodou je i ta lednice az na zem (mame klasicky mrazak) – dcerka se obsluhuje zatim jen ve spizi, kde ma svou polici…Cerpam inspiraci dnes a denne… taky mam -podobne jak Lenka – problem s tim, ze jsem spis chaotik, ale diky holkam se ucim i ja a snad brzo docilim systemu, kdy kazda vec bude mit sve misto :-) Dekuji moc za clanek! Jana

    • Mili dne 27.6.2012 v čase 9.52

      Jano, ano ta lednice bez mrazáku je velkou výhodou, ale větší děti si mohou vzít stupínek – někdo psal, že to dělají takto a přijde mi to skvělé. Mou výhodou je, že jsem systematik, takže je to pro mne snažší. Ať se moc daří a máte krásné dny! Díky – Mili

  3. Bomba dne 26.6.2012 v čase 21.24

    Tak tohle mě nadchlo. Nějaké kartičky s Bartolomějem používáme, ale teda ten Váš systém mě dostal. Budu se muset inspirovat…. Snad i tatínek pochopí:-)

    • Mili dne 27.6.2012 v čase 9.55

      Tak jsem ráda, že to někomu třeba pomůže ;-) Je pravda, že hodně lidí říká, že manžel by to asi nedal – budu muset tomu mému poděkovat, že to zvládnul v pohodě :-D Myslím, že kartičky se mu občas i hodí. Mili

  4. připravené prostředí dne 26.6.2012 v čase 23.16

    Mili, obdivuji Vás, jak se dokážete nadchnout a hlavně najít si čas a realizovat všechny tyto myšlenky. Já jsem v tomto ohledu spíše ten typ, co nechává věci tak nějak plynout.
    Takto připravené prostředí vyžaduje pochopení i od manžela. Dokáži si představit, že ne každý muž je tomu nakloněn a může se potom doma cítit jako ve školce :) Je vidět, že vše děláte s radostí, dokázala jste vzbudit zájem i dalších maminek (možná i tatínků :) ) a jak jsem si všimla, tak v Berouně už dokonce v jednom Montessori centru i působíte. Tak ať se daří i nadále!

    Eva

    • Mili dne 27.6.2012 v čase 10.00

      Evo, velmi si vážím Vašich názorů – díky za ně. Určitě je to dáno i tím, že jsem sama systematik a vše mám tak nějak utříděné – takže je to pro mne „přirozené“. Manžel nechápe mou „organizovanost“ – já občas jeho chaotismus – že v tom dokáže fungovat. ;-) Naopak bych trochu záviděla vám, že to necháváte plynout! – já mám všude nějaké papírky, vše perfektně vyskládáno v šanonech a tak. Manžel měl problém ze začátku, že si zvyknul kde co je a pak se to přeskládalo – ale spíše to bral s humorem a kde jsou nové věci mu s radostí ukazovala Ella. Asi je pravda, že to prostě bere a naprosto neřeší, jestli je někde nalepený obrázek – už jsem psala níže, asi mu budu muset poděkovat. Ono, na první pohled nejsou žádné kartičky vidět – tak to jde :-D Jinak díky za přání! Mili

      • připravené prostředí dne 29.6.2012 v čase 15.26

        Já jsem se oproti Vám cítila jako úplně pasivní matka a koupila jsem si aspoň laminátor a vyrobila dvě hry řazení dle barev a tvarů a dle barev a počtu :) V mém okolí neznám nikoho, kdo by byl v tomto směru aktivní jako Vy. Sice jsem slyšela, že roste popularita Montessori školek, ale že by někdo ještě doma něco vymýšlel, tak takové neznám, proto to obdivuji. Ty aktivity děláte s Ellou ještě po příchodu ze školky nebo Ella nechodí do školky na celý den? Přijde mi totiž, že pořád něco děláte, tak si říkám, kdy to vlastně děláte :)

        Eva

        • Mili dne 30.6.2012 v čase 9.20

          Evo, díky – je to dáno asi i tím, že Ella je živel. Takže spoustu věcí si vymyslela sama a později jsem hledala, co by ji zaujalo. Ella chodí do školky na 3 dny – takže 4 jsme spolu doma. Teď už trávíme většinu času venku. Ono se to zdá – ale když byla ve školce, něco jsem připravila, něco jsme dělaly hned na základě jejího popudu. A když má náladu, tak si aktivitu vezme – většina netrvá pro ni déle jak 20min., takže třeba po půl hodině si najde doma něco jiného. Mili

  5. Silvie dne 27.6.2012 v čase 13.18

    Vaše prostředí už dlouho sleduji, tento článek to pěkně sesumíroval. Jak píšete – je to na každém a na schopnostech a přáních, či senzitivních fázích dítěte. Hračky dole, jeho nádobí dole, věšáčky, ale.. Někdy mi přijde, že by u nás mohli existovat jen auta a jinou senzitivní fázi mít nebude (přeháním, ale není na tom tak, že by sám chtěl s sebeobslužnosti moc postupovat – musím dávat pozor, abych se snažila nezasahovat a on se pak snaží více sám, ale jde to ztuha – oblíkání, jídlo, prostě krůček po krůčku). Idkyž je fakt, že různé přístroje (myčka, pračka..) ho zajímají. Ale moc nemá tendenci vyskládávat myčku, spíš zapínat programy. Pračku dělá rád sám – plnění, práček, tlačítka, ale prášky máme s asistencí. Má takové výkyvy, že vše vypadá OK a najednou ho napadne „ochutnat“ např. písek – takže chemikálie neriskuji ;-) . Ve svém založení je nátura,kdy ho nesmím nijak tlačit do věcí, které nechce – např. barvy – hry na přiřazování, třídění barev…sabotuje. A pak mluví a říká červené auto, zelená travička.. ;-) Kartičky nevím, zda by „prošly“. Mějte se pěkně. Si

  6. Petra dne 28.6.2012 v čase 18.31

    Krásné a inspirativní. Často se k Vašim příspěvkům vracím a i přesto, že kartičky vyrábím, tak mě ani nenapadlo aplikovat je takhle jednoduše.
    Moc děkuji za tip a celkovou inspiraci nejen z tohoto článku. Jste úžasná a jak si s Ellou užíváte je nádherné.

    Mějte se krásně! Hezký zbytek dne Petra :o )

  7. SKVĚLÉ dne 14.7.2012 v čase 21.53

    Dobrý den,
    úplně náhodou jsem se dostala na Vaše stránky a hlavně na výše zveřejněný článek. Musím říct, že mně velmi zaujal. S Montessori pedagogikou jsem se setkala úplně náhodou při studiu, před cca 5 měsíci. Kvůli seminární práci navštívila i pracovnu Montessori a byla nadčena. Tedy hlavně můj 4,5 letý syn s diagnozou ADHD. Celou hodinu vydržel pracovat a byl velmi neštastný, že jsme musely jít domu. Hned jsme musela nějaké činnosti s ním zkoušet doma. Obrázky používáme kvůli rituálům. Jsem také zbrklejší a obrázky nám pomohly zklidnit ranní „blázinec“.Syn má v pokoji obrázky s raními rituály (WC, umýt ruce, obléknout se, snídaně..atd.). Mám ještě 10 letou dceru, která má zase odpolední program na obrázkách. Nicméně vůbec mně nenapadlo je použít do celého bytu a na další činnosti. Je možné vaše obrázky vidět někde zblízka. Malovat neumím a hledám proto inspiraci. Bohužel na fotkách není nic vidět.
    Moc děkuji za účasný článek a inspiraci. Helena

    • Mili dne 16.7.2012 v čase 9.08

      Dobrý den,

      moc díky. Obrázky jsou z internetu. Našla jsem si stejné nádobí a vytiskla si to. U potravin to stejné. Takže stačí najít příslušný obrázek – malovat totiž také neumím. Nádobí máme z Ikea, takže jsem si vytiskla to z jejich stránek. Další možností je si věci nafotit sama a udělat obrázky z toho. Krásný den. Mili

  8. Lenka dne 28.7.2012 v čase 11.47

    Hezký den,

    moc děkuji za vaše články! Právě přemýšlím, jak přizpůsobit naši kuchyni, aby to bylo alespoň trochu připravené prostředí. Nápad s kartičkami nádobí je úžasný. Synovi bude teprve rok, takže všechno nám teprve začíná, ale už se těším na společné vaření :-) . Máte to doma krásně vymyšlené!

    P.S. Děkuji také za všechny články týkající se miminek (závěsy nad postýlku, atd.). K předškolnímu věku se dá najít spousta pomůcek a i tipů, ale pro batolecí období se hledá něco v souladu s montessori pedagogikou těžko. Takže velký dík!

    • Mili dne 29.7.2012 v čase 9.46

      Lenko moc děkuji, a věřím, že ten čas který teď přijde bude pro vás fascinující a plný objevů nádherného dětského světa ;-) Držím Vám oboum moc pěsti. Doufám, že články brzy doplním a budou užitečné. Krásné dny. Mili

  9. Obdiv dne 9.9.2012 v čase 17.09

    Teda máte to doma krásně uspořadaný. Rozhodně je to inspirativní. Hlavně bych ale musela nejdřív naučit samu sebe mít takovej pořádek ve věcech, u nás je to chaos nad chaos… takže obrovská výzva začít s tím konečně něco dělat. Klukům teď bylo staršímu čtyři a mladšímu budou o Vánocích dva a začíná to být trvale neudržitelný:-D
    Tak díky za inspiraci a nakopnutí:-) Snad se nemine účinkem, jsem možná tvůrčí, ale o to víc neorganizovaná:-)

    • Mili dne 10.9.2012 v čase 15.08

      Tak držím všechny pěstičky ;-) Chtělo by to namíchat – já jsem organizovaná a netvůrčí :-D Mili

  10. Bezva inspirace! dne 12.9.2012 v čase 15.22

    Dobrý den,
    moje starší dcera (5 let) začala tento rok chodit do Montessori školky, ale přiznám se, že mě do dnešního dne nenapadlo vytvořit si prostředí, jaké je ve školce, také u nás doma. Dnes jsem náhodou potkala cestou do školky mého bývalého spolužáka a při zmínce o Montessori školce mi doporučil Vaše stránky. Zatím jsem si přečetla jen tento článek a systém kartiček považuju také za báječný nápad. Hlavně mě zaujalo využití při nakupování. Mladší dvouletá dcera chce jezdit s košíkem sama, což jí umožňuju, ale do košíku strká věci dle libosti, tak určitě kartičky vyzkoušíme. Děkuji za inspiraci :-) Vlasta

    • Mili dne 12.9.2012 v čase 18.08

      Dobrý den Vlasto,

      moc děkuji za milý vzkaz. Spolužáka zdravím – a děkuji ;-) Jsem ráda, že Vás kartičky zaujaly, doufám, že zaujmou i dcerku a nakupování tak bude zábavou a skvělou možností k samostatnosti. Jsem zvědavá, zda se jí zalíbí a bude jí to bavit. Přeji mnoho fajn dní plných objevů. Mili

      • kartičky dne 13.9.2012 v čase 19.56

        Dobrý den Milli, tak kartičky na nakupování zaujaly mou starší dceru a ihned se vrhla do jejich výroby, protože vystřihování a lepení ji moc baví. Myslím, že nakupování s kartičkami bude bavit obě. A ještě jednu věc jsme dnes stačily udělat – označení poliček a hraček na nich barevnými čtverečky (jako to mají u nás ve školce), takže teď už všichni budou vědět, kam která hračka patří :-) Vlasta

        • Mili dne 13.9.2012 v čase 21.41

          Vlasti, vy jste se do toho pustily tedy s vervou! Tak doufám, že jim nakupování bude dělat radost a nadšení vydrží ;-) Kartičky s úklidem hraček jsou super tip! Přeji krásné dny plné zajímavých objevů. Mili

  11. Martilli dne 14.9.2012 v čase 8.56

    Díky za tenhle článek, je u nás doma teď legrace, nakopnul mě k totální reorganizaci kuchyně, takže uvařit si ráno čaj je trošku detektivka :) To, co vyhovovalo tříčlenné rodině s miminkem, to už není moc ideální pro rodinu pětičlennou, ale někdy člověku hned tak nedojde, že se to vlastně dá změnit :) A s vaším článkem mi došlo, že to změnit můžu… a že nemusím trvat na zažitých zvycích, jako že skleničky jsou v horní skříňce, to kvůli dětem, kvůli jejich bezpečnosti, ale že jim je můžu dát dolů, ať se obslouží sami. Několik let mám talíře ve spodní zásuvce a žádné z dětí talíř nerozbilo, tak proč by tak mělo činit se sklenicemi, že? :)
    Teď ještě vyrobit kartičky, zejména na ty potraviny se budou hodit, jsem chaotik a tohle by mohl být způsob, jak v tom udržet pořádek, že by mi totiž nákup mohly uklízet mé systematické děti a můj systematický muž, když budou mít obrázky, kam to patří, tak to dají :)

    • Mili dne 16.9.2012 v čase 10.11

      Krásný den – moc děkuji ;-) Pamatuji si, že i u nás se chvíli otvíralo automaticky, než jsem si uvědomila, že to máme přestěhované. Je vidět, jak silné u nás je to zažité a automatické. Nejrychleji se zorientovala překvapivě Ella – a návštěvy si chvíli dělaly srandu, že nepotřebují obsluhovat, mají přece kartičky :-D . Věřím, že si ale brzy zvyknete a snad to bude pro všechny v konečném důsledku příjemnější. Doufám, že se to osvědčí. Mějte se krásně. Mili

  12. (ne)připravené prostředí pro druhé dítě dne 23.9.2012 v čase 22.54

    Děkuji za úžasně podnětné stránky! Jsem založením systematik, výchovu vedu stylem „každá věc má své místo“. Bohužel v malém bytě nemůžeme zrušit vysoké skříně, dceři jsme se snažili přidělit dolní prostory a ačkoli ne vše se povedlo, je dost samostatná, např. se také obléká sama a šatník zvládá pomocí židle. Řeším otázku, zda se pro nedávno narozenou druhou dceru snažit něco lépe přizpůsobit pro její samostatnost, aby případné změny neměly negativní vliv na návyky té starší. Zajímaly by mne Montessori principy pro výchovu sourozenců. Jana
    P.S. z domácích her se u nás osvědčilo dřevěné Winomino, skládání tvarů jako Tetris

    • Mili dne 24.9.2012 v čase 8.45

      Jani, moc děkuji ;-) V tom, že jste systematik, máte rozhodně výhodu. Jinak malé prostory jsou všeobecně větší problém a logicky nejde vše uzpůsobit tak jednoduše jako v prostoru větším. A obdivuji, pokud i tak se do toho někdo pustí. Jinak všeobecně si myslím, že ty mladší děti se mnohem lépe přizpůsobí už zajeté rodině a odkoukají systém, který v ní panuje. I tak je fajn, zkusit to zjednodušit i pro ně, co to jde. Výhodou je, že starší dcera je už samostatnější, lépe se dostane do vyšších přihrádek a podobně. Takže bych zkusila pro miminko připravit ty nejspodnější, aby nenarušovalo zatím prostředí starší dcery. Jinak dle mého je fajn i vymezit určitý koutek pro miminko – který je jeho a dcerky – což v malém prostoru bude to nejobtížnější. Názory na tuto věc se liší, ale pokud bych byla v této situaci, určitě bych se snažila obhájit dětem trošku svého nerušeného prostoru. Což bude ale velmi náročné ze začátku pro Vás. Mili P.S. Za nápad na hru velmi děkuji! To by se mohlo u nás moc líbit.

  13. První aktivity praktického života dne 26.11.2012 v čase 9.20

    Dobrý den, zajímalo by mě, jaké byly ty první aktivity praktického života, o kterých píšete. Jinak díky za Váš web, je skvělý.
    Jana Škochová

    • Mili dne 27.11.2012 v čase 17.33

      Dobrý den Jano, klasické aktivity jako lovení předmětů v míse s rýží, přesýpání, přelévání, vkládání něčeho někam, přendavání předmětů např. z misky do krabičky od vajec a podobné. Mili

  14. prostředí dne 6.1.2013 v čase 4.11

    Dobrý den,
    moc DĚKUJI za inspiraci od Vás! Máte to úžasné, jsem nadšena a chystám se hned zítra trochu přeorganizovat bytík. :o ))
    Opravdu díky za super nápady a ochotu se o ně podělit! Jen vážně škoda těch mrňavých obrázků, ale chápu, že si trochu chráníte soukromí. Přeji krásné dny v radosti a zdraví s Vaší holčičkou!
    Naďa

    • Mili dne 4.2.2013 v čase 11.23

      Nadi, doufám, že se Vám to povedlo k radosti a užití Vás všech. ;-) Moc děkuji a mějte se jen krásně. Mili

  15. První aktivity praktického života dne 6.1.2013 v čase 16.01

    Ahoj Mili, nemůžu se dopátrat, jestli máš na webu také nějaké aktivity ke koupání doma v koupelně. Hledám inspiraci pro holčičky 1,5 a 3 roky.
    Jana

    • Mili dne 4.2.2013 v čase 11.24

      Jani, nemáme. Nemáme vanu a tudíž toho moc není. Jinak ji nechávám prostě ve sprcháči si hrát dle jejích představ. Mili

  16. Zula dne 27.2.2013 v čase 19.42

    Milá Mili,
    jste úžasná, tvořivá. Jsem sice babička, nikoliv maminka, ale s dcerou nás vaše nápady zaujaly a určitě něco s vnukem realizujem. Pracuju jako dobrovolník v NGO pro děti a mládež a vždycky koukám, jak děti na táboře nejsou schopny sebeosluhy (např. oloupat kedluben v deseti letech). To se Vašim dětem určitě nestane.
    Jestli dovolíte, budu Vaše stránky šířit.Držím palce pro další nápady.

    • Mili dne 2.3.2013 v čase 8.42

      Krásný den přeji, velmi děkuji, je to od Vás neskutečně milé ;-) Babičky se cení – máme také takovou a myslím, že dcera je za ni velmi ráda ( a já samozřejmě také ). Za šíření se rozhodně zlobit nebudu. Mějte se krásně a mnoho krásných dní s vnoučkem. Mili

  17. děkuji! dne 8.3.2013 v čase 1.20

    Milá Mili.
    Po velmi dlouhé době jsem našla přesně to, co jsem hledala a za to vám velmi děkuji. Obrovská dávka inspirace jak maximálně příjemně a zároveň efektivně využít čas se svou téměř dvouletou dcerkou. Bohužel mi byl vždy trošku překážkou náš malý a ne moc hezký byt, který nemám příliš ráda. Snažíme se ho s Gábi co nejvíce zútulnit, teď například malujeme po zdech pohádkové postavičky.,přesto to pořád nebylo ono. Nedaří se mi věcem dát vlastní místo a když už ano, tak jen na okamžik, než zjistím, že to tak z nějakého důvodů nejde.. Ale diky vašim článkům jsem opět našla téměř ztracený optimismus a od doby, co jsem vaše stránky před několika hodinami objevila, vymýšlím, co kde a jak upravit. Děkuji, za vás, vaší úžasnou dcerku a vaší ochutu podělit se s ostatnimi.
    Přeji jen spoustu radosti! Kačka

    • Mili dne 20.3.2013 v čase 15.38

      Dobrý den Katko, jste až moc laskavá – ale jsem opravdu ráda, že je pro Vás něco zajímavé. Přeji krásné společné přetváření aby Vám všem bylo moc fajn a prožití nádherných a snad už konečně i slunečných dní! Držím pěsti a písněte, jak se podařilo.;-) Mili

  18. Olina dne 8.4.2013 v čase 13.26

    Úžasné nápady, opravdu klobouk dolů!!! Komenský by z Vás měl radost:) Určitě nějaké nápady převezmeme, už vidím, jak to moji malou dcerku bude ohromně bavit. Díky moc za inspiraci a ještě jednou bravo:)

    • Mili dne 17.4.2013 v čase 18.49

      Dobrý den, moc děkuji, jste moc laskavá. Jsem zvědavá, zda to dcerku zaujme a popostrčí v samostatnosti. ;-) Krásný den. Mili

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*