O STRÁNKÁCH, MONTESSORI A NÁS

5.6.2012 Autor: Mili  Kategorie: Montessori doma Štítky: 16x komentováno

Když jsem začínala psát – tehdy ještě blog, bylo to pro mne. Již jsem to několikráte zmiňovala. Ráda bych si vedla takový ten deníček, kde bych lepila fotky, lístky z představení, jízdenky a vstupenky a mnoho dalšího.

 

V dnešní době scrapbooku jsou neskutečné možnosti, jak to udělat krásné. Ale mám jeden velký nedostatek – trpělivost. Skončilo by to možná po 4té stránce a leželo to tak ve skříni, dokud by Ella nebyla velká.

 

Zvolila jsem proto variantu, která mi přišla pro mne malinko více motivující – u které bych mohla vydržet. Blog. Chtěla jsem si tam zaznamenat určité momenty našeho života, které bych si za pár let ani nevybavila. A byla to pojistka, až budu jednou jako babička chtít perlit ( což doufám, že nebudu ), abych jí nevysvětlovala, že na nočník určitě chodila mnohem dříve.

 

A také pro babičky, které nežijí v našem dosahu. Proto mne překvapilo, že se na stránky chodilo dívat více a více lidí. Začala jsem vkládat více aktivit. A jak se to rozrůstalo, přešla jsem na webové stránky a jsem ve stádiu, jaký znáte. Proto se mnoho věcí předělává v běhu – toto nebyl původní plán, i když mne neskutečně těší, že u nás najde někdo něco zajímavého.

 

Ale i tak bych chtěla napsat, že to co zde prezentuji, je můj pohled. Je to soubor možností. Netvořím je kvůli prezentaci mé osoby, ani kvůli tomu, abych „předváděla“ co umí nebo neumí Ella.

 

Mým cílem je, ukázat že některé věci mohou být zábava. Jak se dají využít různé věci s minimem nákladů a přitom dát dítku to, co jim nechtěně bereme. Montessori dle mého má být hlavně zábava – a navíc dle individuality vaší i vašeho dítka. Není a nemůže tedy toto být všeobjímající vzorek.

 

Jelikož já mám určité povahové rysy, mé dítě rovněž – žijeme v určitém prostředí. To vše je neopakovatelné. Jsou to možné nástiny, které si můžete a dokonce i pravděpodobně musíte přetvořit do podoby, v které se budete cítit dobře Vy i Vaše dítě. Proto nic nefunguje na všechny stejně.

 

Jsou navíc věci, které vám nemusí být z jakéhokoliv důvodu blízké. Je to pocit, který nevysvětlíte – máme je všichni, jen v jiných podobách a jiných situacích. Osobně, pokud by to bylo velmi citelné téma – nepředělávejte se, nenuťte se. Děti to vycítí a stejně to nebude mít efekt.

 

Mým velmi slabým místem je Ellino „kňourání“. Hlavně když si o to dcera může říci, a navíc má požadavky, které se dají z 95% vyplnit. To je ohromný nápor na mé nervy. Naproti tomu, rozházená krupice, šlapání po fazolích, jelikož se rozhodla s nimi „pracovat“ dle svého – či potřetí šlápnutí do rozlité vody mne nechávají naprosto chladnou.

 

Krom toho, dítě je přesným odrazem mé osoby – ani nejlepší herec s několika Oscary ( i kdyby mne studoval několik let ) mou osobu nedokáže napodobit tak, jako mé vlastní dítě. Ne, že by to občas nebyla zábavná podívaná – ta druhá varianta, kdy to zábavné není, je však horší. Asi je fakt složité si to občas přiznat, ale vše co se děje začíná u naší osoby – ne u dítěte. Dítě zrcadlí nás – je to reakce na nějakou akci. Na zažité vzorce z domácnosti – kterou tvoříme my.

 

Pravdou je, že Montessori mi ale velmi ulehčila. Ne, že bych se chtěla vzdávat odpovědnosti – to v žádném případě. Ale pochopila jsem, že u malých dětí je lepší se řídit jejich senzitivními fázemi, ne mým pocitem, nebo tlakem okolí. Naopak, dalo mi to možnost, nechat ji vyvíjet se jejím tempem, ale na mne padá odpovědnost, připravit jí k tomu podmínky, připravené prostředí, správně ji věci ukázat, naučit a nechat to na ní!

 

Děti se naučí přesně to, co potřebují, v míře, kterou dokáží v danou dobu vstřebat. A to občas dovést k dokonalosti.

 

Většinu lze najít a vyrobit doma. K mnoha dalším, existují pomůcky. Jejich genialita je v tom, jak dokáží dítěti zprostředkovat náš svět. A zcela opačně, než jsme zvyklí. Ve škole se matematika učí od abstrakce a doufá se, že to to dítko pochopí. Montessori volí jiný systém. Dítě to musí zažít, prožít, vidět – uchopit – a pochopit!

 

Ono, když je vidíme poprvé, těžko si pod nimi cokoliv představit. Ale pravdou je, že díky nim dokáži dceři vysvětlit mnoho věcí – tedy ukázat – ona si to osahá sama. I kdybych měla snahu nezatajovat jí informace ( v dobré víře, že ve škole jí to naučí, a nebudu jí to učit sama – nudila by se potom ), dnes vím, že mé vysvětlení by se minulo účinkem. Nebyla bych schopná jí předat ty informace, které vstřebat mohla. A prošvihla bych pak fázi, která by jí mohla chybět. Krom toho, že bych se pravděpodobně do mnoha věcí naprosto nepouštěla.

 

Pomůcky jsou proto naprosto skvělé a přínosné. Ale pořád tam musí být touha dítka, zajímavé předání a RADOST! Není to dril, není to touha rodičů, nechci, aby dítě bylo geniální. Chci, aby bylo šťastné – a k tomu patří odpovědi a přísun toho, co potřebuje v rámci daného věku, bezpečnosti a jejích potřeb.

 

A hlavně, potřebuje se rozvíjet ve všech směrech – jak jsem naznačila.  Ráda bych se pokusila pouze osvětlit, jak některé věci jsou jednoduché a přitom opravdu dokonalé. Jak fungují, jejich propojení. Nemám touhu šířit jedinou pravdu – a ani tyto stránky jí rozhodně nejsou.

 

Jen bych ráda, abyste zde našli radost a zábavu pro své děti. Sami si vyhodnotili, co je či může být pro vás zajímavé, přínosné ( což děláte ). A je jedno, jak se to či ono jmenuje. Důležitý je v konečném důsledku jen ten pocit – který to v nás a našich dětech zanechá!

 

Tyto stránky jsou pouze inspirace, co a jak děláme my – ne návod, jak to máte dělat Vy! Každý si to může případně upravit dle svého, svým potřebám, svým dětem. Anebo vyhodnotit jako zbytečnost, nesmysl – prostě, že to dělat nebude. Není jeden jediný správný směr, a není mým záměrem kohokoliv přesvědčovat o tom, že toto je správné. Každý si to správné určitě najde sám.

 

Naopak je žádoucí, aby vše co děláte, vyhovovalo Vám a Vy o tom byly, přesvědčeni. Vše zde uváděné je pouze a jen inspirace, na možné činnosti.

 

Nevadí mi tedy názor opačný – ale můj to nezmění. A doufám, že ani nikdo nechápe tyto stránky jako přesvědčování o jediné správné volbě.

 

Mili

16 příspěvků k O STRÁNKÁCH, MONTESSORI A NÁS

  1. Pady dne 5.6.2012 v čase 8.47

    Mili, moc krásně jsi to napsala a já jsem moc ráda, že tu jsi ty i další tobě podobní lidé od kterých se mohu „virtuálně“ učit. Taky jsem si založila blog pro Malu se Šimonkem a pro sebe prostě jen tak, jako vzpomínku. Nemám čas tolik psát, ale tvoje stránky prohlížím, každý den očekávám, co zase bude nového. Děkuji moc moc moc.

    • Mili dne 6.6.2012 v čase 10.28

      To je moc milé – velmi děkuji! A přeji mnoho krásných dní a hezké vzpomínky ;-) Mili

  2. Lucie dne 5.6.2012 v čase 9.49

    Mili, já osobně jsem za Vaše stránky vděčná! Jelikož pracuji a ještě ke všemu ne v ČR, nemám čas hledat na internetu zajímavé odkazy, které mohu s dcerou posléze vyrábět, hrát, „učit“,… Nehledě na to, že žijeme na přechodnou dobu v tropech a já si umanula, že dcerka bude vědět, že existuje i jaro, podzim a zima:-) (pravdou je, že už jsem pro místní zvláštní exemplář, když po nich chci roličky od papíru, suché větve a nedej bože šišku:-)) Takže za mě ještě jednou velké díky a klobouk dolu za Váš čas, který tomu všemu věnujete, abysme my, co vše jen kopčíme měli snadnější život…

    • Mili dne 6.6.2012 v čase 10.30

      Lucko, super – vymyslet v tropech zimu je prostě luxus :-D Přijde mi to úžasné. Nechcete napsat něco pro nás, co je v tropech jinak a zajímavé – určitě tam mají nějaké krásné a jiné zvyky – že bych vyzkoušela zase já něco pro Ellu z tropů ;-) Mili

      • Lucie dne 7.6.2012 v čase 5.19

        Jeden zvyk tu maji opravdu moc pěkný a velmi oblíbený (jsme v Bangkoku), svátek se jmenuje Loy Krathong – svátek světel…Jde o to, že se pouštějí takové ozdobené „lodičky“ po vodě a tím odplouvá vše zlé co se během roku stalo… Hodně lidí si lodičky vyrábí doma, viz. např. http://www.youtube.com/watch?v=z_ywc61c6Sk i my jsme se o to pokusili:-) dopadlo to všelijak, ale odplula:-)jestli mi dáte e-mail pošlu Vám odkaz na naše rajče, kam dáváme foto…někdo dělá lodičky z těsta (my použili chleba), aby ryby nebolelo břicho:-)

  3. Jiřina dne 5.6.2012 v čase 11.52

    Fantazie. Děkuju. Znovu a znovu. Za váš čas, který věnujete blogu, za to, že, ač jsme se nikdy nepotkaly, jste mě přivedla k monte, za to, že díky vám s Ellinkou i ta moje kočička poznává jiný pohled na život. Ono je to s tou naší princeznou těžký, od malička má na všechno čas, dlouho mě trápilo, že ve dvou letech ani slůvko, z hloubi svojí nevinné dětské dušičky nesnáší nočník, kolikrát je umanutá a tak nějak prostě „svá“. Ale musím říct, že od té doby, co vás nestydatě kopíruji, jsou to tři, čtyři měsíce, zaznamenávám obrovský posun ani ne tak v dovednostech, jako spíš ve vnímání světa a celkovém zklidnění nás obou.

    Pomáháte mi. A pomáháte velmi výrazně. Nemám vám co nabídnout na oplátku a tak posílám alespoň jedno velké virtuální DÍKY :-)

    • Mili dne 6.6.2012 v čase 10.38

      Velké díky, myslím, že tolik chvály si ani nezasloužím! A myslím, že jste to vystihla krásně – jde o to, aby to soužití stálo za to a bylo v něm hodně oboustranné radosti. Jsem na rozpacích, co napsat – vážím si toho, ale je to hlavně Vaše práce, Váš čas a Vaše snaha – a společná radost. A´T je jí co nejvíce!. Mili

  4. Petra dne 5.6.2012 v čase 12.48

    Mili, taky Vám chci moc poděkovat, jste mojí velikou inspirací a každý den se těším na něco nového a obzvlášt Vaše zamyšlení čtu jedním dechem. Cítím ve Vás spřízněnou duši ohledné názorů na výchovu a za to jsem ráda:-) A obdivuju Vás co všechno pro Ellinku dokážete vymyslet. Mějte se krásně a přeju hodně radosti s Ellinkou :-)

    • Mili dne 6.6.2012 v čase 10.40

      Myslím, že není potřeba obdivu, mám prostě vhodné podmínky – není to jen má zásluha. Myslím, že já to jen popisuji a určitě je takových maminek hodně. Moc si toho vážím. Mili

  5. jarina dne 5.6.2012 v čase 19.32

    Krásně jste to napsala, tohle je Montessori ve skutečné podobě, nikomu nic nenutit, jakmile se stane z něčeho dogma, je to špatně…ráda se sem chodím inspirovat a obdivuji, co pro svou holčičku děláte a jak si to SPOLU užíváte :-)
    hezké dny přeji

    • Mili dne 6.6.2012 v čase 10.41

      Velmi děkuji – takové ohlasy jsem nečekala a nějak nevím, jak správně reagovat. A to je přesné – snažíme si to prostě užít! Moc díky a krásné dny. Mili

  6. Jana dne 5.6.2012 v čase 21.45

    Mili, i já jsem moc vděčná za Váš „deníček-občasníček“ :) . Jste pro mne a moje kluky inspirací a vždy s napětím očekáváme nové příspěvky, nápady, podněty a nová „ťuknutí“ směrem k zábavnému tvoření. Když po nocích nedoháním papírové deníčky svých ratolestí (občas lituji, že jsem neobjevila taje blogu ještě než jsem začala psát a lepit :) ), nezapomenu juknout k „Vám“. Krásné, inspirující, motivující… Ještě jednou moc, moc díky.
    Jana

    • Mili dne 6.6.2012 v čase 10.42

      Já děkuji – vážně, jste neskutečné – myslím, že si tolik „obdivu“ nezasloužím. Já zase upřímně „závidím“ lepenou formu. Přijde mi lepší a osobnější – a věřím, že děti z toho budou mít jednou velkou radost! Krásné dny. Mili

  7. adlin dne 8.11.2012 v čase 23.20

    Dobrý den,mám malinkou dcerku a dlouho jsem se na vaše stránky nedostala,navíc bylo léto a my stále venku,je podzim a já jsem sem k vám znovu zamířila pro inspiraci,je tu toho tolik ,co bych chtěla stihnout. Ondra má dva a třičtvrtě a je hodně chytrý a vnímavý,ale také se musí vyrovnat s prvním vzdorem a má sestřičku,ztratil statut jedináčka a vaše stránky mi pomáhají najít aktivity,které ho mohou zaujmout-už vím,že skládačka aut to bude jistě,a my máme čas pro sebe,nechápu jak to vše stíháte,je to úžasné,že vaše nápady necháváte volně stáhnutelné a moc vám za to děkuji.Hlavně se mi líbí,že mohu vybrat oblast,která nám třeba ještě nejde nebo zase,která ho baví. Třeba barvy umí od roka a půl-ještě neuměl mluvit,stínohra ho baví,ale umí bez učení,zase třeba mu nejde zručnost a tady najdu nápady jak to dát dohromady(už mám krabici rolí od toaleťáku:-)) a Ježíšek přinese laminovačku konečně doufám:-))Váš přístup celkově se mi nesmírně líbí.Opravdu moc děkuji

    • Mili dne 9.11.2012 v čase 9.27

      Dobrý den, já děkuji moc Vám, je to do Vás moc milé. Jsem ráda, že je to pro někoho alespoň trochu užitečné, když jsem to už vyrobila. Už moc nestíhám, ale zatím to jde. ;-) Přeji vám mnoho super dní plných objevů a zábavy. Mili P.S. A jelikož na Ježíška věřím, tak tu laminovačku určitě donese ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*