HRAJEME DIVADLO – BOUDO BUDKO

26.1.2012 Autor: Mili  Kategorie: Ella, Jazyková výchova, Nezařazené, Tvoření  
Ella má novou „vášeň“. A tou je hraní divadla.

 

Vlastně jsem na to přišla zcela náhodou. Vyprávění příběhu není ještě naší silnou stránkou. Zato miluje básničky, písničky, říkadla – ty se dají počítat již na desítky.

 

 

U svých oblíbených knih zná skoro všechna. Vlastně by to mohlo vypadat, že je geniální, jelikož si ráda vezme knihu a předříkává jednu stranu za druhou. Díky tomu, že jí vždy ukazuji, kde čteme, to dělá prstem stejně. Takže nahrát to na video, tak vypadá geniálně a volají nám členové menzy.

 

 

Ale zpět k divadlu. Takže z mé strany ten nápad rozhodně nevznikl. Ale zkoušely hru na konec „školkového“ roku. Ella tedy zrovna měla hodně jiných činností, takže odehrála jen část. Proto mne to hned nenapadlo. Až pár dní poté si seděla a celou pohádku si tak sama pro sebe odříkávala. Nevěřícně jsem na ní koukala. A tak vznikl první nápad, zkusit to i zahrát.

 

 

Takže tento první divadelní kus vznikl náhodou. Použily jsme k tomu „domeček“ z její oblíbené hry „myší“ a použily prstové maňásky, které shodou okolností máme doma a byla tam zastoupena skoro všechna zvířátka – až na medvěda. Toho jsme si vypůjčily z lega.

 

 

A tak Ella velmi ráda a často hraje tuto pohádku. Zvládá všechny role, mění hlas. Je stejně skvělé, jak byť to ze začátku pletla, teď zvládá mluvit za různá zvířátka a tak jak má. Naše zjednodušená verze:

 

 

U lesa na poli stála krásná bouda budka. Jednou okolo ní běžela myška a pomyslela si. Jé to je krásná bouda, kdopak v ní asi bydlí? A tak zkusila zaťukat. Ťuk, ťuk, ťuk – „boudo budko, kdo v tobě bydlí?“. A jelikož se nic neozvalo, nastěhovala se do boudy.

 

 

Po pár dnech skáče okolo žabka. Zastaví se, boudu si prohlíží a myslí si. Jé, to je ale krásná bouda budka, zdalipak tam někdo bydlí? A tak i ona zaťuká. Ťuk, ťuk, ťuk – „boudo budko, kdo v tobě bydlí?“. A z budky se ozvalo – „Já myška Hryzalka, a kdo jsi ty?“. „Já jsem žabka Kuňkalka – mohu tu bydlet s tebou?“. „Ano“, řekla myška a tak tam bydlely spolu.

 


Po poli si takhle skáče jednou zajíc Ušáč Ušáček ( verze Elly ) a uvidí budku. I on si pomyslí, že je moc krásná a že by se v ní hezky bydlelo. A tak doskáče k budce a zaklepe. Ťuk, ťuk, ťuk, – „boudo budko, kdo v tobě bydlí?“. A z budky se ozvalo: „já myška Hryzalka a já žába Kuňkalka a kdo jsi ty?“. „Já jsem zajíc Ušáč Ušáček a chtěl bych bydlet s vámi“. „Ano, můžeš“ – ozvalo se z budky. A tak už tam bydlely tři. A bydlelo se jim moc hezky.

 

 

Až jednoho dne přišel z lesa medvěd Huňáč Huňáč. A budka se mu tuze zalíbila. I tak zaťukal. Ťuk, ťuk, ťuk – „boudo budko, kdo v tobě bydlí?“ A z budky se ozvalo: „já myška Hryzalka, já žába Kuňkalka, a já zajíc Ušáč Ušáček – a kdo jsi ty?“ „Já jsem medvěd Huňáč Huňáč a chci tu bydlet s vámi!“ „Nenene“ – volala zvířátka „jsi moc veliký“. Ale medvěd nedbal a na boudu skočil a …. celou ji rozbořil! A tak zvířátka utekla zpět do svých domovů.

 

 

Ella tedy potom s medvědem ráda dupe. Naše bouda je skvělá v tom, že je lehce rozložitelná, tedy hned znovu k použití. Verze je asi malinko pozměněná a zvířátek má být asi více, ale nám se i tak moc líbí. Bohužel, na fotkách to vůbec nevynikne.

 

 

Takže naše první setkání s divadlem. Určitě popíši naše další kusy – jsou už vypracovanější. Přeji mnoho fajn zábavy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*